You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Tento článek na základě teorií Foulkese a Biona obhajuje názor, že skupinová analýza může být terapeutická pro hraniční osobnosti a další obtížné pacienty. Pro tyto pacienty je ve skupině hlavní nebezpečí, že se musejí střetnout s omezeními lásky a empatie od terapeuta i ostatních členů skupiny. Pro skupinu je těžké empatizovat s jejich obranami v podobě arogance, opovrhování a útoků na druhé nebo je následovat do hlubin úzkostné bezmocnosti a beznaděje; rovněž je nesnadné sledovat jejich zvraty nálad, které se mohou měnit od rozjaření až k zoufalství a vzteku. Tito pacienti však také mohou být pro skupinu přínosem, nebot jsou ochotni vznášet námitky vůči ostatním členům. Aby byl tento proces úspěšný, musí být přítomen terapeut, zvládající (containing), ovládající se (contained), otevřený a pravdivý, a ochotný upustit od odborné hantýrky a hovořit běžným jazykem. Také je důležité uvědomit si, kdy někomu nelze pomoci, a tuto nemožnost přijmout.