You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
„Jednoho dne bude muset dojít k propojení skutečné kreativní síly, již představují anonymní praktikující psychoanalytici a pacienti, a kreativní působnosti teoretické reflexe, jež se stále více projevuje vně freudovské komunity.” E. Roudinescová
Jonathan Culler. Krátký úvod do literární teorie. Brno: Host, 2015, 2. vydání, 186 stran. Přeložil Jiří Bareš.
Anthony Giddens. Proměny intimity. Sexualita, láska a erotika v moderních společnostech. Praha: Portál, 2012, 212 stran. Přeložil Ivo Možný.
Jacques Derrida, Élisabeth Roudinescová. Co přinese zítřek. Dialog. Praha: UK - Nakladatelství Karolinum, 2003, 285 stran. Přeložil Josef Fulka.
„Zdalipak neurony myslí?” ptá se provokativně Jacques Derrida v rozhovoru s Élisabeth Roudinescovou (s. 73) a obdobně i my se můžeme - a musíme - ptát: zdalipak je psychoanalýza toliko teorií o původu duševních nemocí a metodou jejich léčby, vlastnictvím praktikujících psychoanalytiků, IPA (Mezinárodní psycho analytické společnosti) či jiných institucí? Poučený čtenář jistě chápe, že tyto otázky jsou rétorickou figurou: ví, že psychoanalýza od svých počátků působí i za hranicemi klinické praxe a že tuto mimoklinickou sféru nelze obsadit a okupovat institucionálně. Vždyt' právě ono „za” či „mimo”1 je dokladem živosti, významu i inspirativnosti psychoanalýzy, její subverzivní, dialektické povahy, která zpochybňuje a problematizuje jakýkoli ustrnulý status quo, kontrolu, moc a vědění. Plynule z ní vycházejí, k ní se odvolávají a vůči ní vymezují nejen psychologie, psychiatrie a jednotlivé psychoterapeutické směry; psychoanalytická teorie - zejména za hranicemi (republiky) - výrazně ovlivňuje obory jiné, potažmo celý společensko-kulturní diskurs2. Některé její koncepty a fragmenty „zdomácněly” i v jiných kontextech a staly se součástí západní humanitní vzdělanosti, z níž sama psychoanalýza vzešla a s kterou vede (byt' u nás zatím bohužel sporadicky) vzrušující dialog. Chtěl bych se proto, s jistou licencí, zmínit o třech různých knihách, které