Editorial

Milí čtenáři,

představuji vám číslo Revue, které je věnováno totalitě a jež je současně prvním pokusem publikovat zahraniční texty v angličtině a současně v českém překladu. Je to logický krok poté, co je Revue dostupná v psychoanalytické databázi PEP pro čtenáře ve všech částech světa.

První nápad vytvořit pro Revue soubor článků o totalitě vznikl v mé hlavě dávno, ale poslední impulz přišel v roce 2013, kdy se na Mezinárodním psychoanalytickém kongresu v Praze objevil panel o totalitní mysli. Totalita je tématem současného světa a také pro dnešní psychoanalýzu i většinu ostatních psychoterapií. Už po 2. světové válce však studie o fašismu k sobě přitahovaly pozornost a záhy na to se objevily práce o psychických následcích totality a holocaustu. Fakt, že v posledních letech dochází v řadě států k jejich totalizaci, nebo se objevují její náznaky a hrozby, představuje další důvod, proč se tématem zabývat. Ovšem i bez této politické aktualizace je toto téma, jak se doufám ukáže, stále důležité, a naše snahy k přiblížení mohou být jen omezeným příspěvkem filozofickým a psychoanalytickým, protože věci společenské a psychické nejsou a ani nemohou být bez souvislosti. Vzdor tomuto zdánlivě snadno přijatelnému svazku či dokonce podmíněnosti, není nikterak lehké představit si a konceptualizovat „průchodný most” mezi sociálním a psychologickým totalitním uspořádáním. Příkladem budiž už tato pojmová různorodost: totalitarismus vztahující se původně k italskému fašismu (později ke komunismu), totalita jako celek v pojetí filosofickém, totalitní objekt jako vnější nebo vnitřní objekt (nebo obojí současně) a totalitní mysl jako psychická struktura. Jiným příkladem jsou pojmy autorita, autoritářství, autoritářský režim a autoritářská osobnost nebo z druhé strany tyranie zahrnující ponejvíce všechny historické režimy nebo společenství založená na útlaku. Tyranem ovšem může být kdokoli v rodině, kdo významně omezuje svobodu jejích členů.

Možnosti tohoto malého sborníku jsou velmi omez