Psychoterapie u dětí, které si nedovedou hrát1)

Pro dětské psychoterapeuty s výcvikem v psychoanalytické technice hrou představují autistické děti zvláštní problém, protože si nehrají. Hlavní překážky v hraní vycházejí u těchto dětí z používání autistických objektů a tvarů. Autistické objekty a tvary jsou reakcí, která dětem umožňuje vyrovnat se se zničujícím uvědoměním si tělesné oddělenosti od kojící matky. Při léčbě musejí děti s psychogenním autismem projít základním procesem dříve potlačeného truchlení po této ztrátě. U těchto dětí jsou probrány zhoubné účinky takového potlačení na schopnost fantazijní činnosti, empatické identifikace s jinými lidmi, vytváření symbolů a zpracování zkušenosti pomocí hry.

V článku je popsaná psychoterapie, která dodržuje pravidla a vede k tomu i autistické děti (ukázněná a ukázňující). Takový druh psychoterapie je u nich potřebný. Za dynamické nástroje ke změně psychopatologických reakcí těchto dětí se považují psychoterapeutická situace „podpůrného držení“ a „infantilní přenos“. Když začnou děti po velkém množství poctivé práce používat hru jako prostředek komunikace, léčba může pokračovat psychoanalytickým směrem.