Dovětek

Ke článku paní Lydie Tischlerové bychom chtěly dodat následující - zpočátku to vypadalo jako obtížně uskutečnitelný projekt. Avšak ti, kdo ve výcviku vytrvali, čerpají dosud z poznatků v něm získaných. Myslím, že nehovoříme pouze za sebe, když zmíníme, jak se změnil a vyvinul náš pohled na terapii dítěte. Porozumění vnitřnímu dětskému světu je velké dobrodružství a zážitek, který obohacuje i náš celkový pohled na svět. Přitom ale v naší práci nezůstávají stranou ani rodiče. Nepovažujeme je za „viníky“, ale snažíme se je přivést k většímu chápaní svého dítěte a jeho projevů. Prostě psychoanalytický pohled si „neodpářeme“ ani v běžném přístupu k dětem, a to nemusejí být ani v terapii.

To je současnost.

Přece jenom bychom se chtěly alespoň letmo vrátit k průběhu výcviku a k aktuální situaci.

Paní Lydie Tischlerová ve svém článku nezmínila, kolik osobní investice, úsilí a práce do celého výcviku vložila jak ona, tak i její kolegyně, a to prakticky bez nároku na finanční ohodnocení.

Snad může ji i nás potěšit, že se Dětská sekce ČSPAP stále rozrůstá a že přibývají další zájemci o dětskou psychoanalytickou psychoterapii. V současné době má tato sekce 31 členů. Potěšující je také to, že vstoupili do výcviku i lidé z mimopražských regionů, tedy že nejde pouze o izolovanou záležitost. Výcviku se účastní i kolegové z tak vzdálených míst republiky jako je Brno, Havlíčkův Brod, Vimperk, Podlesí na Bruntálsku a také z Bratislavy. Tento fakt dokládá, že psychoanalytická psychoterapie dětí má své příznivce a následovníky v celé republice.

Dětská sekce se každý měsíc schází na semináři, kde jsou probírána jak teoretická témata, tak kazuistiky. V rámci těchto setkání se také zrodila idea založit unikátní projekt - výcvik v Infant Observation, který již spěje v letošním roce po dvou letech ke svému závěru. Tím se nám podařilo už vlastními silami uskutečnit program, který na počátku našeho dětského výcviku nebyl ani myslitelný. Za velký přínos Dětské sekce ČSPAP považujeme to, že jako jedi