You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Autor se zabývá formálními aspekty psychoanalytického vzdělávání a zaměřuje se na podpoření či maření tvořivosti v práci kandidátů. Zmiňuje třicet rysů psychoanalytických institutů, které brzdí tvořivost kandidátů, a tedy ilustrují problémy v psychoanalytickém vzdělávání, které vyžadují zvýšenou pozornost. K těmto rysům patří systematické zpomalování institucionálního postupu kandidátů, opakované a nezpochybnitelné učení klíčových Freudových prací, monolitické tendence ohledně teoretických přístupů, izolace kandidátů od profesních a vědeckých aktivit psychoanalytické společnosti, zdůrazňování hierarchických vztahů mezi vyučujícími, rituály pro absolvování studia, odrazování kandidátů od vlastního originálního přínosu, intelektuální izolace institutů, nedostatek celkové prezentace klinické práce služebně starších vyučujících, opomíjení studia polemik týkajících se psychoanalytické techniky, „paranoiagenní“ působení vyučujících a nejasných požadavků na kandidáty, systém „kolony“, opomíjení výzkumu na pomezí vědy a kultury a aplikace psychoanalýzy, jakož i účinky institucionálních konfliktů kolem jmenování tréninkových analytiků.