You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Zkušenost supervizního tréninku vnímám ze dvou úhlů. Prvním jsou vzpomínky, sdílené s ostatními kolegy, které se v mnohém podobají reflexím našich současných kandidátů.
Při vstupu do supervize obvykle končíme (nebo se k tomu chystáme) sebezkušenostní část. Nejde vždy o snadné rozhodnutí. Po několika letech se obvykle ptáme sami sebe a svého terapeuta, zda jsme připraveni pokročit dalším směrem a zda nastal ten správný čas. Poznáme to? Vybavuji si slova své terapeutky, jedné ze současných doyenek české psychoanalýzy, MUDr. Věry Fischelové, která odpovídala na podobné otázky takto: „…vždy je co analyzovat, celý život, nikdy nejsme definitivně hotovi.“
Dříve, či později se pro ukončení vlastní analýzy rozhodneme a požádáme, podle daných pravidel, o možnost vstoupit do „dalších dveří“ výcvikového procesu. Jde o významný krok v profesním vývoji každého z nás a někdy vyvolává obavy vydat se „s kůží na trh“ nebo explicitně řečeno, předkládat svou terapeutickou práci k supervizi odborníkovi v psychoanalytické teorii i praxi respektovanému, zkušenému a ostřílenému. Doufáme, že bude vnímavý a laskavý a obáváme se, že bude kritický tváří v tvář zjevené pravdě naší teoretické nedovzdělanosti, či klopýtání v dovednostech psychoterapeutického řemesla.
Počáteční obavy z možných chyb jsou obvykle vystřídány větší sebejistotou a důvěrou ve smysl supervizních hodin, na které se někdy více a někdy méně těšíme a kterých se stále méně obáváme. Téměř vždy je však potřebujeme a občas jsme vděčni za podporu a pomoc, zejména v situacích, kdy jsme bezradní.
Supervizor to také nemá vždy snadné. Možná bude přímější, náročnější, kritičtější, než jsme očekávali. Vždy ale bude jiný, než náš terapeut. Schopnost adaptace na změnu psychoanalytické práce a naše představy o „správném učiteli“ (vědomé a nevědomé aspekty v nás) potřebují určitý čas.
Vstup do supervize můžeme vnímat také dalším úhlem pohledu, jako důležitý rituál naší psychoterapeutické psychoanalytické společnosti. Každý rituál má úloh