Editorial

Milý čtenáři,

dostáváte do rukou další „dětské” číslo, které je tentokrát zaměřeno na raný dětský věk a jeho úskalí. Nehledejte v něm encyklopedii duševního vývoje, ani systematické pojednání o poruchách v raném dětském věku. To by patřilo do učebnice, ale my jsme časopis a naším cílem bylo vybrat články domácího i zahraničního původu, které se daného tématu týkají. Základní otázkou je, proč právě raný dětský věk, jímž rozumíme období zhruba do tří let. Máme totiž důvodné obavy z ekonomických tlaků na rodiče a zejména matky, aby nastupovaly po porodu co nejdříve do zaměstnání. Nedostatek pracovních sil, který trápí českou ekonomiku, není jediným důvodem těchto tlaků. Určitý podíl je třeba přičíst i stále trvající nerovnosti v ekonomickém a sociálním postavení žen ve srovnání s muži. Ženy, které se stanou matkami, si začínají budovat pracovní kariéru později než muži apod. Nechceme zde rozebírat všechny důvody tlaků cílených na to, aby matky brzy odkládaly děti do jeslí nebo jiných podobných zařízení.

Dávno pryč je také doba 60.-80. let minulého století, kdy (tehdy ještě v komunistickém Československu), psychologové získávali poměrně velký vliv na veřejné mínění prostřednictvím médií a škol, a mohli vysvětlovat důležitost raného vývoje pro další zdravý duševní dětí jako základ duševního zdraví dospělých. Již tehdy se ukazovalo, že mateřské školy, které přijímaly děti od tří let, měly vesměs pozitivní vliv na rozumový, emoční a sociální vývoj dětí, zatímco tehdejší jesle pro batolata do tří let způsobovaly často psychickou traumatizaci, když ne přímo citovou deprivaci dětí. Některé děti, které vstupovaly do jeslí od dvou let, v jeslích dobře prosperovaly, ale zdaleka ne všechny, některé dokázaly jesle prostě jenom přežít. Jesle určené pro batolata do tří let byly v České republice spravovány Ministerstvem zdravotnictví do roku 2012, od té doby panuje nejasný status zařízení pro nejmenší děti. Nemáme žádné statistické šetření o tom, co si současná generace rodičů myslí o