Neurobiologický výzkum raného přimknutí dítěte k matce a vznik nevědomých procesů

Výzkum dětského mozku v posledních desetiletích dobře doplňuje psychologické a psychoanalytické poznatky o vývoji kojenců a batolat. Cílem autora je tyto relativně nové poznatky souhrnně zpřístupnit zejména psychoterapeutické veřejnosti, avšak s jistým důrazem také na společenské dopady, které by tyto výzkumy měly mít. Vývoj dítěte v období prvních dvou až tří let se po letech výzkumu jeví jako úplně základní pro pozdější kapacitu dítěte a dospělého vědět si rady se životem, nebo odborněji řečeno, kapacitu dobře se orientovat ve světě, schopnost regulovat svoje emoce, vytvářet vyvážené a uspokojující dlouhodobé vztahy s druhými lidmi a zrale a morálně se chovat v sociálním prostředí. Optimální duševní vývoj v raném věku je prevencí proti poruchám, kterými se samostatně zabývá psychopatologie a sociopatologie. Stále se znovu a znovu vrací význam výchovy dítěte v prvních letech života v empaticky fungující rodině. Ekonomické tlaky na vytváření jeslí od dvou let věku dítěte proto nejsou příliš rozumné. Čtenář se v článku dočte o neurobiologicky potvrzeném základním významu bezpečného přimknutí dítěte k matce a úloze, kterou v tomto vývojovém procesu hraje pravá hemisféra dítěte, která se přirozené synchronizuje s pravou hemisférou matky ve vzájemné převažující neverbální komunikaci. Málo bezpečné přimknutí a selhávající komunikace mezi dítětem a pečujícím rodičem vede již v kojeneckém a batolecím věku k poruchám, zejména k tzv. disociaci, která zakládá vývoj pozdější psychopatologie. V důsledku selhávajícího přimknutí dochází k vadné strukturaci mozkových drah, zejména v podkoří a pravé hemisféře. V psychické oblasti dochází k potížím ve vývoji koherentního Já. Některé důsledky nedobrého pravohemisférického vývoje pro psychoterapii a psychoanalyze uvádím podle Allana Schoreho, který je současně neurobiologickým výzkumníkem i psychoanalytikem. Poslední část této práce je věnována problému vědomí a nevědomí, zejména jak rozumět těmto pojmům z pohledu nedávného neurovědeckého výzkumu.