Intersubjektivita je sdílení něčeho mezi subjekty. Ve filosofii se tento pojem nejběžněji zařazuje do kontextu epistemologie: za intersubjektivní je považováno to, co není subjektivní v tom smyslu, že by to bylo uzavřeno v mysli jednoho subjektu, ale zároveň to není objektivní v tom smyslu, že by to bylo nezávislé na existenci subjektů. Je tu ale i smysl slova “intersubjektivita”, který má co dělat s jistou rezonancí, ke které může dojít, když se dva subjekty propojí určitým speciálním způsobem, tak jako elektrody obloukové lampy. Taková rezonance je podstatná z hlediska psychologie. V tomto textu se nejprve věnujeme tomu “filosofickému” smyslu slova “intersubjektivita” a poté obracíme pozornost k onomu “psychologickému” smyslu; přitom se dobíráme toho, že tyto dva smysly jsou provázány úžeji, než by se na první pohled zdálo.