Nálady jsou v tomto textu pojímány jako obtížně oslovitelné psychické formy, které jsou primárně založené na smyslových, tělesných a afektivních záznamech raných interakcí s rodiči. Často nejsou personalizovanými stavy bytí - těmi se v průběhu analýzy teprve mohou alespoň částečně stávat. Terapeutickým problémem, se kterým se zde setkáváme, není jen separace od internalizovaných obrazů rodičů, ale také od archaického neverbálního prostředí, od pocitů a stavů pacienta, jakož i od pocitů a stavů jeho rodičů. Tyto zvnitřněné vzorce a stavy mohou mít ve vnitřní realitě pacienta kontrolující vliv, který brání separaci.