Sdělení se zabývá fenoménem virtuálních skupin, jejich uspořádáním, podobností a odlišností ve vztahu k reálným fyzickým skupinám (hranice, průběh, ukončení). Je zvažována míra bezpečí, kterou tyto skupiny účastníkům poskytují, diskutovány jsou faktory usnadňující i ztěžující spontaneitu ve virtuálním světě. Perspektivy zůstávají otevřené - od optimistických představ o spojení a prolnutí různých kultur ve virtuální realitě po předpoklad postupné fragmentace velkých skupin, které samy o sobě nedokážou dostatečně sytit potřeby všech členů a zohledňovat jejich názorovou rozmanitost. Skutečnost, že členové virtuálních skupin se posléze snaží i o kontakt ve fyzické realitě, naznačuje, že fyzické skupiny zůstávají prozatím nenahraditelné.