You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Článek Uriho Levina vyvolal v naší psychoanalyticky orientované společnosti velikou nespokojenost a pochyby o vhodnosti ho publikovat. Píšu tento příspěvek mimo jiné také proto, abych posunul konflikt do prostoru věcné analýzy a diskuse. Pokusím se napsat několik poznámek, které jsem si učinil během čtení textu o „hledisku mnohočetných stavů self v kombinované psychoterapii”. Víc než z článku vyplývající závěry o probíhání paralelních terapií, mne zaujal styl a jazyk, jeho zaměření pozornosti a vynechání potřebných informací, které Uri Levin používá ve svém textu. V podstatě je to malé zamyšlení při čtení textu.
Nejprve začnu citací, která poukazuje na teoretická východiska: „…struktury, též nazývané ‚různé stavy self‘, jsou v zásadě schémata či systémy reprezentací, které zahrnují reprezentace self, prožívání tělesného self a rovinu kognitivního uspořádání .”
Tato poskytnutá informace mne navádí k určitým teoretickým představám, ale v dalším textu se o této teorii nemluví, zmíněné reprezentace self zcela zmizí. Rozdělení různě tematizovaných self podle intrapsychických kontextů autor dále nepoužívá. Vzniká pak otázka, jak a co oněmi „mnohočetnými stavy self” myslí. Při dalším čtení se nabízí určité vysvětlení, které sice přímo v textu o teorii není obsaženo, ale z toho, jak je slovo self používáno, je možné dedukovat jeho smysl. Je to především v dichotomii, která vzniká tím, že uváděná teorie je původně intrapsychická, ale autor pojem používá interpersonálně. Vycházím ze slov: „…schopnost pohybu a hry mezi různými a zřetelnými stavy self a mezi mody vztahování se a postojů k druhým…”
Význam užívaného pojmu „self” umožňuje širokou volnost. Rozhodně se mi ale nezdá, že by autor mluvil o intrapsychickém vědomí self, a pokud, pak jen v neurčité podobě. Jeho koncepce „self” má především komunikační, interpersonální, sociální a adaptační význam. Je to self postojů, rolí, sociální identity „mezi mody vztahování se a postojů k druhým”. Různé kontexty jsou pro něj sociální, v