You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Christopher Bollas (*) je americký a britský psychoanalytik, autor řady knih, např. Hysteria , When the Sun Bursts: The Enigma of Schizophrenia nebo Three Characters: Narcissist, Borderline, Manic Depressive .
Recenzovaná kniha obsahuje třináct kapitol a pojednává o tématu akutního psychického zhroucení u nepsychotických klientů (popisu práce s psychotickými jedinci se autor věnuje v knize When the Sun Bursts: The Enigma of Schizophrenia).
V úvodu se zabývá vývojem a okolnostmi vzniku své praxe s prodlouženou celodenní psychoanalýzou. Tuto možnost nabízel analyzandům, u nichž pozoroval, že se ocitají na pokraji psychického zhroucení (breakdown). Jak říká, není výjimečné, že analytik nabídne jednu nebo několik sesí navíc. Ovšem v jeho případě se jednalo o celé tři dny (víc nebylo nikdy třeba), pátek až neděle, vždy od 9:00 do 18:00. Během těchto prodloužených analýz měl pouze přestávku na oběd. A protože ve Velké Británii musel v té době každý analytik bez medicínského vzdělání informovat analyzandova praktického lékaře, když se mu/jí nevedlo psychicky dobře, sestavil Bollas tým praktického lékaře a psychiatra v jednom, sociálního pracovníka a taxikáře. Tento tým pak poskytoval autorovi a jeho analyzandům podporu během kritického období za účelem vyhnutí se hospitalizaci.
O své praxi autor přednášel nejprve na konci 90. let na Columbia University, o deset let později v Chicagu a ve Švédsku, a roku 2010 v Los Angeles. Dříve o svém přístupu nepsal, ani nepřednášel, protože nechtěl být v Londýně znám jako jakýsi regresivní analytik. Zároveň nechtěl, aby jeho klienti věděli, že takto někdy pracuje, protože by se jim to mohlo zdát příliš lákavé. Obával se, že by to mohlo ovlivnit jejich analýzu.
Autor se staví kriticky k aktuálním směrům kognitivně behaviorální a dialektické behaviorální terapie, které dle jeho názoru jen odvrací pozornost od vnitřního světa k časově omezenému kognitivnímu projektu. Takové intervence mohou, jak píše, zabránit nutné krizi, anebo zlehčit zásad