You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Primitivní duševní stavy (PDS) u psychóz představují stavy mysli s omezenou kapacitou mentalizace a flexibilní tvorby reprezentací, kdy nebylo možno vytvořit dostatečný vnitřní prostor pro diferenciaci vnitřního a vnějšího a pro vnímání časové kontinuity. Vznik PDS u psychóz je spojen s omezeným využitím percepce a zkušenosti. Charakterizuje je primární proces myšlení, který se váže k principu symetrie. Terapie má vést k podpoře asymetrických vztahů až ke stavu, kdy již existuje kapacita pro prolínání symetrie a asymetrie. K terapeutickému přístupu u PDS patří ustanovení reprezentace vlastního těla prostřednictvím zapojení percepce a diferenciace, dále vokalizace primitivní emočních obsahů, využití tzv. mentálních modelů jako způsobu zachycování sebezkušenosti pacienta podporující rozvoj sebepozorování a symbolizaci jeho vnitřní zkušenosti. Další možností je nastavování řádu v pacientovu jazykovém chaosu pomocí tzv. jazykových registrů. Je-li pacient blíž diferenciaci a symbolickému zpracování původně nerozlišených tělesných a emočních počitků, vnímá tento stav bolestivě a jako omezení. Naopak může z této tísně uniknout a ocitnout se ve stavu emočního vyprázdnění (klaustro-agorafobický konflikt). Analytik udržuje propojení mezi oběma polárními stavy a poskytuje podporu funkci myšlení (symetrický přenos). Analytik se ocitá vztahově ve fúzi s pacientem a v rámci ní může přebírat místo self-objektu, který má kreativní, progresivní a komunikační funkce, tzv. přechodný subjekt. Přechodný subjekt je pozvolna absorbován do počínající pacientovy identity a má roli třetí osoby v dyádě.