Zamyšlení nad osudem Oidipa: od Freuda k realitě nových triangulárních struktur

O oidipské problematice pojednávají stovky psychoanalytických textů. Oidipské téma je velmi široké a zároveň v dnešní době tak trochu „starožitné“. Je nebo není? Ve svých praxích se s pacienty se zřetelnou oidipskou problematikou setkáváme nesrovnatelně méně než s pacienty, jejichž problematika je pregenitální a oidipský materiál je takřka nepřítomný. Ale je skutečně nepřítomný? Jakou podobu, jaký obraz a jaké místo v psychoanalýze má oidipský komplex dnes? Předkládaný text se pokouší velmi stručně mapovat vývoj pojetí oidipské problematiky od Sigmunda Freuda, přes Melanii Kleinovou a současné autory až do reality 21. století, kde jsme svědky toho, co před 100 lety bylo zcela nepředstavitelné - lidský jedinec zrozen díky asistované reprodukci, děti zcela běžně vyrůstající v rodinách s jedním rodičem nebo také v rodinách se stejnopohlavními rodiči. Jaký vliv budou mít tyto skutečnosti na identifikační procesy dítěte, na jeho vztahy a pozici v triangulární realitě, na vývoj oidipské problematiky? Předznamenávají tyto skutečnosti nutně problematický vývoj? To jsou otázky, kterými se psychoanalýza, zkoumající vývoj a fungování lidské psychiky, bude v následujících desetiletích jistě zabývat.