Emanuel Windholz byl prvním Čechoslovákem, který ve 30. letech 20. století absolvoval psychoanalytický výcvik v Pražské pracovní skupině a stal se členem IPA. Po emigraci do USA v roce 1939 spoluzaložil Psychoanalytický institut v San Francisku a patřil k jeho nejaktivnějším přispěvatelům. Od roku 1946 působil jako výcvikový analytik psychoanalytického institutu v San Franciscu a po určitou dobu byl prezidentem SFPS (Sanfranciská psychoanalytická společnost). Jako učitel byl velmi uznávaný. V letech 1945-1986 byl profesorem psychiatrie na Kalifornské univerzitě. Byl zastáncem klasické psychoanalýzy a psychologie ega, ale byl otevřený i novějším směrům. Jeho hlavním výzkumným zájmem byla narcistická porucha osobnosti a vzdělávání a výchova psychoanalytiků, zde zejména otázky supervize. Vyvinul výzkumnou metodu „konsenzuální analýzy“, která je zde podrobně představena.