You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Vážení čtenáři,
základní ideou čísla Revue, které právě otevíráte, je nejen představit příspěvky, které zazněly v listopadu 2022 na konferenci „Proč válka?“, ale také s vámi sdílet část emoční zkušenosti, kterou jsme „tehdy a tam“ mohli společně zažít se všemi účastníky.
Nápad tehdejšího šéfredaktora Jiřího Jakubů uspořádat konferenci věnující se tématu války, s nímž přišel na schůzi redakční rady v březnu 2022, tedy měsíc po začátku ruské invaze na Ukrajinu, jsme v redakční radě přijali s nadšeným souhlasem. Již toho večera jsme odcházeli s předběžným termínem, místem konání a se základní vizí konferenčního programu. Pochybnosti o smysluplnosti našeho počínání ale na sebe nenechaly dlouho čekat. Vybavujeme si, jak jsme po schůzi postávali před Národní kavárnou, kde se setkáváme, a zvažovali, zda bude téma války v listopadu ještě aktuální. Nebude už po všem? Nebude Ukrajina dobyta ruskou armádou? A zastaví se na ukrajinské hranici nebo bude pokračovat? Až k nám? Bude tento svět ještě existovat nebo ho zničí jaderný armagedon? Pak by byly přípravy bezpředmětné. A pokud se tak nestane, může mít ještě někdo po dvou letech covidové pandemie a téměř roce války zájem přijít na konferenci o válce? Bude nás dost?
Naše zaujetí pro věc převážilo. Na dubnové schůzi Michael Šebek navrhnul pojmenovat konferenci Proč válka? podle veřejné korespondence Alberta Einsteina a Sigmunda Freuda z roku 1932. Název jsme doplnili podtitulem Psychoanalytický pohled na téma destruktivity a naděje a termín konference jsme stanovili na den válečných veteránů 11.-12. listopadu 2022. Více než devadesát účastníků beze zbytku zaplnilo kapacitu sálu Základní a mateřské školy ZRAK na náměstí Míru a během dvou dní si vyslechlo šest odborných referátů a zúčastnilo se společné large group.
Zatímco mluvené slovo si žádalo přímé, bezprostřední oslovení účastníka, psaný text umožňuje větší koncentraci a ponoření do jednotlivých příspěvků.
Prvním příspěvkem je veřejná korespondence Alberta Einsteina a Sigmunda F