You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Vážení čtenáři,
máte před sebou na dalších stránkách Freudův esej Proč válka?, který Freud napsal v září 1932 ve formě dopisu jako odpověď na dopis Alberta Einsteina z 30. července 1932. Freudův dopis se už dávno chápe jako samostatný esej a jako takový byl publikován samostatně také ve dvou dřívějších vydáních (; Psychoanalytické nakladatelství, ) česky v překladu Ludvíka Hoška. Pro účely naší publikace jsme se rozhodli pro nový překlad, a to mimo jiné také proto, že pro úplnost otiskujeme poprvé česky také dopis Einsteinův, který je vlastně také esejem z hlediska obsahu a formy a který zůstal víceméně neznámý. Základní Einsteinova otázka Freudovi se týkala možnosti ovlivnit psychický vývoj člověka tak, aby se stal odolnějším vůči „psychózám nenávisti a ničení“. Freudovy odpovědi na světový problém jak zabránit válkám čteme s tichým úžasem nad jejich nadčasovostí. Freudovy úvahy o válce psané skoro před 100 lety nijak nezestárly. Freud objasňuje, proč je tak těžké zabránit válkám budoucím. Války tedy trvají dál a roste nebezpečí, že jich bude stále přibývat. U Freuda - vedle skepse k lidským možnostem zabránit budoucím válkám vzhledem k biologicky dané lidské destruktivitě - čteme i nejistou naději, že se proces kulturního vývoje staví proti válce a agresivita má sklon zvnitřňovat se na místo toho, aby se obracela ven. A konečně své místo má i rozum spojený s rostoucí obavou z obrovského dopadu budoucích válek opírajících se o technologický pokrok v masovém zabíjení. Začátkem 30. let oba světoznámí vědci ještě nemohli vědět, že další strašlivá válka vypukne za pár let, i když se možnosti jejího vzniku oba zjevně obávali1. Dnes nejsme o nic dál ani psychologicky, ani kulturně a politicky. Poválečná OSN stejně jako předválečná Společnost národů nemá žádnou moc, která by mohla zastavit válčení kdekoliv na světě. Pouze technologické prostředky ničení jsou ještě dokonalejší a strašlivější, než si oba vážení vědci mohli ve 30. letech vůbec představit. Snad jen strach z úp