You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí hosté,
rád bych Vás jménem zde přítomné redakční rady časopisu Revue pro psychoanalytickou psychoterapii a psychoanalýzu srdečně přivítal na konferenci „Proč válka?“. Úvodem mi dovolte říci několik vět.
Možná si někdo položil otázku, proč zrovna takováto konference a odkud se bere její název. V únoru tohoto roku Ruská federace vojensky napadla sousední svrchovaný stát Ukrajinu. Tuto událost vnímáme v našem kulturním okruhu jako brutální a destruktivní agresi s nedozírnými důsledky nejen pro osudy jednotlivců, celé společnosti a ukrajinského státu. Tato válka se doslova a bez patosu týká nás všech. Dotýká se nás nejen v aktuálním dění, ale také prostřednictvím naší historické zkušenosti. Většina obyvatel bývalého Československa si přímo nebo prostřednictvím transgeneračně předávaného traumatu či sociálního přenosu vybaví okupaci 1968, řízenou tehdy - stejně jako dnes - tzv. z Kremlu. Předpokládám proto, že se zde dnes sešli ti, kterým není lhostejné, co se děje za našimi hranicemi, kterých se současné dění osobně dotýká. Ti, kteří jsou součástí mohutné vlny podpory a sounáležitosti s Ukrajinou.
Opět si zde, v Evropě, na území, které historik Timothy Snyder označil jako „krvavé země“, klademe otázku, jak je možné, že po hrůzách dvou světových válek na našem kontinentu opět vzplál ničivý válečný konflikt. Odpověď na ni se pokouší nalézt političtí analytici, filozofové, ekonomové, historikové, sociologové, psychologové - a konec konců svým vlastním způsobem každý přemýšlející člověk. K této otázce se také před 90 lety, v září 1932, vyjádřil i Sigmund Freud ve veřejné debatě s Albertem Einsteinem v dopise - eseji „Proč válka?“.
Freud si jako psychoanalytik vypomohl svou duální teorií pudů. Eros, v intencích Platonova Symposionu, představuje síly a tendence erotické a sexuální v nejširším slova smyslu, síly spojující lidskou pospolitost a stojící na straně života. Oproti nim Freud předpokládá a staví pudy destruktivní agrese, nenávisti a