You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Autorka zve čtenáře do prostoru své psychoterapeutické praxe. S respektem k osobitým příběhům svých pacientů poodhaluje bezprostřední dopad války na Ukrajině na psychickou realitu pacientů i terapeutů. První část (Až bude dobyt Pražský hrad) přibližuje sen mladého muže, který pacient umně využije ke zpracování vlastní úzkosti. Jde již o pokročilejšího pacienta, který ve volných asociacích nachází dobré porozumění pro vlastní psychické obrany v době dospívání, které jsou dosud přítomné v jeho blízkých vztazích. Druhá část (Jak proplakat hodinu) se zabývá nesnadnou, ale obohacující prací s adolescentní dívkou na počátku terapeutického procesu. Probíhající covidová pandemie a skutečnost války mají devastující účinek na možnost naplnění jejích adolescentních potřeb a přání. V situaci akutního stresu se v pacientce probouzejí fragmentované části self raného psychického vývoje doprovázené perzekučními a anihilačními pocity a zpřítomnělé ztráty. Pacientka propláče téměř celou hodinu. Reflektující momenty odehrávání, nekompromisní požadavky v přenosu i protipřenos terapeutky jsou nabízenou cestou k emočnímu porozumění v intersubjektivním poli.