You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Páteční večer prvního dne konference uzavřel student pražské HAMU Daniel Boura mimořádným koncertem, který publikum odměnilo bouřlivým aplausem.
V první části Daniel Boura nápaditě a aktuálně přednesl díla dvou současných skladatelů z Ukrajiny, jejichž hudba je ozvučenou připomínkou válečných událostí v jejich rodné zemi a zní v tomto roce v koncertních sálech po celé Evropě. Ve stručnosti uvádíme jejich životopis. Druhou částí zněla hudba romantismu, skladby od Bedřicha Smetany a Fryderyka Chopina, u nás velmi dobře známých autorů. Pro účastníky konference byl klavírní recitál příležitostí k zážitku či vydechnutí, ale také prostorem pro meditaci.
Valentyn Sylvestrov: Bagatella č. 3
Isaak Berkovich: Preludium D dur - Preludium fis moll
Bedřich Smetana: Polka a moll - Koncertní etuda gis moll op. 17 „Na břehu mořském“
Fryderyk Chopin: Nocturno fis moll - Scherzo b moll
Řadí se k nejvýznamnějším a ve světě nejhranějším ukrajinským skladatelům. „Novou hudbu nepíšu. Moje hudba je odpovědí a ozvěnou toho, co již existuje,“ shrnul svůj postmoderní postoj Sylvestrov, který sám svůj přístup nazval metahudbou (zkratka pro „metaforickou hudbu“). Původně začínal jako modernista. Skladatelovou přelomovou událostí bylo vyloučení z oficiálního Svazu skladatelů Ukrajiny v roce 1970, kdy se plně osvobodil a oddal se melodii, tonalitě a dramatičnosti. Zlomové byly především jeho Tiché písně. Neváhá se otevřeně vyjádřit k politickému dění: příkladem je protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 nebo cyklus sborových skladeb Majdan 2014. Až donedávna byl Sylvestrovův život spjat s rodným Kyjevem, na naléhání rodiny z ostřelovaného města na jaře roku 2022 uprchl a v současnosti žije v Berlíně. Inspiruje se mimo jiné pravoslavím, píše tonálně, při poslechu nás možná napadnou slova jako kontemplace, spočinutí a ticho. Křehkostí připomíná Chopina, výrazovou čistotou Schuberta, jednoduchostí Mozarta.
V drobných kl