You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Marilia Aisensteinová, vzděláním filozofka a psychoanalytička, je evropskou zástupkyní a v minulosti místopředsedkyní Mezinárodního výboru pro nové skupiny (ING) Mezinárodní psychoanalytické asociace. Byla také předsedkyní Pařížské psychoanalytické společnosti, ve které je řádnou členkou a výcvikovou analytičkou. Kromě toho je členkou Řecké psychoanalytické společnosti a řádnou členkou a výcvikovou analytičkou Pařížského psychosomatického institutu Pierra Martyho. Aisensteinová je spoluzakladatelkou a redaktorkou Revue française de psychosomatique. Publikovala řadu prací o psychosomatice a hypochondrii, přenosu, bolesti a destruktivitě ve francouzštině, angličtině a řečtině, které byly přeloženy do španělštiny, němčiny a portugalštiny. V roce 1992 obdržela cenu Maurice Bouveta, která bývá každoročně udělena za francouzsky psané psychoanalytické dílo.
Aisensteinová v knize Désir, douleur, pensée. Masochisme originaire et théorie psychanalytique (Touha, bolest a myšlení. Primární masochismus a psychoanalytická teorie) představuje nový pohled na primární erogenní masochismus, který považuje za jádro psychoanalytické teorie. Autorka rozlišuje mezi patologickým masochismem - aktivním vyhledáváním bolesti - a primitivním erogenním masochismem, který se podle ní vyvíjí v raném dětství. Vysvětluje, že vytvoření „masochistického jádra ega“ u dítěte je zásadní pro přežití jedince a rozvoj odolnosti. Využívá svoje hluboké znalosti prací Sigmunda Freuda, Michela Faina a Benno Rosenberga a ukazuje, že myšlení je jedním z projevů touhy, který předpokládá bolestné zřeknutí se objektu touhy. Vysvětluje trajektorii spojenou s přeměnou lidské potřeby v touhu po objektu a s rozvojem schopnosti snášet bolest, která je vlastní nepřítomnosti objektu touhy. Autorka uvádí, že pouze touha může dát vzniknout činnosti myšlení, nezcizitelnému potěšení a výsadě člověka. Tuto myšlenku dále rozvíjí konstatováním, že myšlení je nejen bolestivé, ale někdy i nebezpečné, protože myslet znamená existov