Marilia Aisenstein: Désir, douleur, pensée. Masochisme originaire et théorie psychanalytique, Paris:  Les Editions d’Ithaque, 2020,  112 s.

Marilia Aisensteinová, vzděláním filozofka a psychoanalytička, je evropskou zástupkyní a v minulosti místopředsedkyní Mezinárodního výboru pro nové skupiny (ING) Mezinárodní psychoanalytické asociace. Byla také předsedkyní Pařížské psychoanalytické společnosti, ve které je řádnou členkou a výcvikovou analytičkou. Kromě toho je členkou Řecké psychoanalytické společnosti a řádnou členkou a výcvikovou analytičkou Pařížského psychosomatického institutu Pierra Martyho. Aisensteinová je spoluzakladatelkou a redaktorkou Revue française de psychosomatique. Publikovala řadu prací o psychosomatice a hypochondrii, přenosu, bolesti a destruktivitě ve francouzštině, angličtině a řečtině, které byly přeloženy do španělštiny, němčiny a portugalštiny. V roce 1992 obdržela cenu Maurice Bouveta, která bývá každoročně udělena za francouzsky psané psychoanalytické dílo.

Aisensteinová v knize Désir, douleur, pensée. Masochisme originaire et théorie psychanalytique (Touha, bolest a myšlení. Primární masochismus a psychoanalytická teorie) představuje nový pohled na primární erogenní masochismus, který považuje za jádro psychoanalytické teorie. Autorka rozlišuje mezi patologickým masochismem - aktivním vyhledáváním bolesti - a primitivním erogenním masochismem, který se podle ní vyvíjí v raném dětství. Vysvětluje, že vytvoření „masochistického jádra ega“ u dítěte je zásadní pro přežití jedince a rozvoj odolnosti. Využívá svoje hluboké znalosti prací Sigmunda Freuda, Michela Faina a Benno Rosenberga a ukazuje, že myšlení je jedním z projevů touhy, který předpokládá bolestné zřeknutí se objektu touhy. Vysvětluje trajektorii spojenou s přeměnou lidské potřeby v touhu po objektu a s rozvojem schopnosti snášet bolest, která je vlastní nepřítomnosti objektu touhy. Autorka uvádí, že pouze touha může dát vzniknout činnosti myšlení, nezcizitelnému potěšení a výsadě člověka. Tuto myšlenku dále rozvíjí konstatováním, že myšlení je nejen bolestivé, ale někdy i nebezpečné, protože myslet znamená existov