Adolescence jako univerzální transgenerační jev: Aristoteles a mládí svatého Augustina

V této práci chci připomenout zejména některou dnes již starou literaturu o adolescenci, která je převážně zapomenutá. Je to jeden ze způsobů jak ukázat, že adolescence jako univerzální jev má jak geograficky, tak i časově (historicky) své opakující se charakteristiky – tedy bez většího ohledu na čas, epochu, civilizaci a jazyk. Můj výběr zdrojů je do značné míry subjektivní, ale dobře znázorňuje univerzální vlastnosti této životní etapy. Adolescence je univerzální transgenerační a transkulturální jev. Problémy i přednosti dospívání se táhnou staletími a tisíciletími, mají společný charakter, ale v detailech se mění pod vlivem kultury převládající v dané době. Jako doklad této skutečnosti autor uvádí podrobně Aristotelovu charakteristiku dospívání, která působí svěžím dojmem, jako by byla napsána včera, a ne více než před 2300 lety. Velmi cenným materiálem, který dokládá univerzalitu adolescence a její konflikty je autobiografie sv. Augustina, jak ji nacházíme v jeho obsáhlém Vyznání. Sv. Augustin žil před 1600 lety. Na jeho příběhu je patrné, jak se dosažení dospělosti prodlužuje, pokud člověk nemůže opustit své závislosti a konflikty, které přetrvávají z oidipského trojúhelníku v dětství.