Linda Hopkinsová: False Self. The Life of Masud Khan New York:  Karnac Books, 2006. ISBN 13-978-1-85575-628-1

Skutečnost, že v roce 2024 uplynulo sto let od narození Masuda Khana1, britského psychoanalytika pákistánského původu, enfant terrible psychoanalýzy (Limentani, 1992), rozhodně není jediným důvodem, proč se vrátit k biografii z pera Lindy Hopkinsové z roku 2006. Fascinující příběh vzestupu a pádu nadaného a kreativního terapeuta popisuje autorka kriticky i s porozuměním; je nejen dramatickým životopisem člověka, jehož ambice a přání přesáhly jeho osobnostní možnosti, ale i příběhem celé britské analytické komunity ve druhé polovině 20. století. V jeho osobě není těžké rozpoznat naše vlastní slabosti zvětšené do extrémních rozměrů, což nám poskytuje možnost úlevy – přece jen je možné udržet si pozitivnější pohled na sebe ve srovnání s Khanem. Nepominutelnou částí příběhu je samozřejmě i selhání profesních institucí, které po dlouhou dobu překračování etických hranic Masudem Khanem tolerovaly a přehlížely. Důvodem bylo zřejmě nejen kolektivní popření reality, ale také překračování hranic ze strany Donalda W. Winnicotta již v době, kdy Khana analyzoval a současně (nejen jeho) neochota vstoupit s Khanem do konfliktu. Racionalizací byly Winnicottovy problémy se srdcem, na které v roce 1971 zemřel. (Paradoxně o rok dříve utrpěl srdeční infarkt poté, co byla ve Spojených státech mimořádně nepříznivě přijata jeho přednáška Use of an Object [Winnicott, 1969], ve které hovořil o terapeutické užitečnosti přežití analytika jako objektu po agresi pacienta. Winnicott sám v důsledku extrémně hostilní reakce amerických analytiků téměř zemřel, musel být hospitalizován, což jej vedlo k sarkastické poznámce: „Už vím, proč jsou Američané ve Vietnamu.“)

Příběh Masuda Khana začíná v roce 1924 v tehdy indickém Paňdžábu ve městě Montgomery (nyní Sahiwal). Jeho otec Khan Bahadur Fazaldad Khan se narodil v roce 1850 v rodině rolníka. Následně prošel úspěšnou kariérou v britské armádě, kde dosáhl nejen hodnosti majora, ale i nemalého jmění, zejména díky chovu koní, které Britům prodával. Měl t