You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Ve veřejném prostoru přibývá v posledních letech mnoho populárně naučných programů na téma narcismus – narcistický partner, rodič, nadřízený v práci, obchodní partner, dokonce narcismus v církevním společenství – a jak se tomuto fenoménu bránit. Mnohé jsou velmi dobré. Jde o skvělé vytváření imunity společnosti, kterou zřejmě potřebujeme nyní víc než dřív. Mnoho sociologických studií a knih (např. Lash, 1979; Lipovetsky, 1983; Twenge & Campbell, 2009; přehled literatury u Langerové, 2021) se zabývá nárůstem neklinického narcismu (Langerová, 2021) už v době mezi světovými válkami v souvislosti se vzestupem podnikatelského kapitalismu a individualismu, a zejména po druhé světové válce nástupem spotřebitelské kultury, mediálních obrazů úspěchu, a ještě později v 70. a 80. letech minulého století rozmachem korporátní struktury s jejími korporátními psychopaty – vysoce postavenými manažery s výraznými narcistickými rysy. Společnost zaměřená na úspěch a uznání takové jedince do svého čela jak vybírá, tak také posiluje tyto rysy při výkonu mocenské funkce (Pink, 2009). Rozvoj narcismu ve společnosti pokračuje (globalizovaná kultura, sociální sítě), ovšem nejnovější výzkumy jsou rozporné a některé vykazují mezi vysokoškolskými studenty už naopak mírný, ale setrvalý pokles narcismu (, In Langerová, 2021). Popsaný fenomén lze chápat také v kontextu krize autority. Dřívější oceňování respektu k autoritám, disciplíny a práce pro společnost – více než pro sebe – na vyšší místa v hierarchiích vynášelo převážně osobnosti s nutkavou, obsedantní strukturou.
Množství informací, jací „narcisté“ jsou, je někdy nepřehledné. Na jednu stranu „nemají empatii”, na druhou stranu perfektně vycítí, co komu nabídnout a co naopak skrývat, aby jej pro sebe získali; „nemají emoce a sytí se emocemi druhých“, na druhé straně mohou být impulzivní, explozivní a při typické nízké frustrační toleranci, mohou-li si to dovolit, tryskají z nich afekty jako z malých dětí, určují a zahlcují náladu celého svéh