You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Na Štědrý den jsem se, jako každý rok, dívala se svými dvěma mladými dospělými dětmi na kultovní film Pelíšky. Sledovali jsme Kodetovo běsnění vůči nemocné manželce a dospívající dceři. Děcka se známými hláškami bavila ještě na Boží hod. A já jim říkám: „No, to on je traumatizovanej, chudák, vždyť to má z toho lágru, takhle traumatizovaní lidi fungujou, ty neovladatelný záchvaty vzteku…“ Pochopitelná reakce mých dětí byla: „Můžeš toho nechat?!” Takže jsem ocenila, když mi Petr Klimpl nabídl napsat recenzi knihy Tělo sčítá rány od Bessela van der Kolka, která mi zaplnila paměť představami o tom, co prožívá a jak funguje člověk žijící s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD).
Bessel van der Kolk (*8. 7. 1943) je americký psychiatr nizozemského původu, výzkumník v oblasti neurověd, psychiatrie a psychoterapie. Působí jako profesor psychiatrie na Lékařské fakultě Bostonské univerzity a je ředitelem Národní sítě pro komplexní léčbu traumatu. V roce 1965 absolvoval premedicínský obor a politologii na Havajské univerzitě, lékařský titul získal v roce 1970 na Pritzkerově lékařské fakultě Univerzity v Chicagu a psychiatrickou stáž dokončil v roce 1974 v Massachusettském centru duševního zdraví Harvardovy lékařské fakulty. Pracoval jako ředitel Bostonské státní nemocnice a poté jako psychiatr na Bostonské ambulantní klinice, kde se začal zajímat o studium traumatického stresu. V roce 1982 založil Centrum traumatu ještě v období, kdy pracoval jako juniorní člen fakulty na Harvardově lékařské fakultě. Kolkova kniha z roku 2014 (The body keeps the score: brain, mind, and body in the healing of trauma) se setkala s neobyčejně silným přijetím a držela se sotva uvěřitelných 245 týdnů na seznamu bestselerů newyorských Timesů.
Autor se od úvodní kapitoly vyjadřuje nesmírně otevřeně. Vzpomíná na dětství v poválečném Nizozemsku, na vybombardované domy v rodném Haagu, v nichž si hrával. Nevyhýbá se osobním zážitkům. Otec van der Kolka přežil věznění v internačním táboře; autor popisuj