Psychoanalýza se odehrává v prostoru pro myšlení. Je to proces, který se odehrává v tomto prostoru pro myšlení, a je to prostředí, které tento proces umožňuje a chrání. Podle klasického pohledu by já mělo být tam, kde bylo ono (Freud, 1933), to znamená, že nevědomé by se mělo stát vědomým, primární proces by měl projít symbolizací a metaforické by se mělo proměnit v souvislý příběh (Krause, 2016). Prvním protivníkem analytického procesu je odpor (Freud, 1895), který s cílem vyhnout se nepříjemným, bolestivým nebo ohrožujícím zkušenostem brání procesu odhalování a vytváření porozumění. Článek pojednává o tom, jak lze zajistit a udržet prostor pro myšlení, i když například pacienti s poruchami osobnosti svým jednáním uspořádání (setting) zpochybňují.